Kdokoli s dobrým úmyslem překročíš tento práh, buď nám vítán!
Foto: Jeannetta Gosteliovou, vedoucí Sekretariátu Krajiny podstávkových domů při okrese Zhořelec
 

Úspěšný příhraniční triumvirát

Foto: Jeannetta Gosteliovou, vedoucí Sekretariátu Krajiny podstávkových domů při okrese Zhořelec

Co si počít, když náročný projekt nezvládnu sám? Je potřeba si najít spojence a podporovatele. A přesně to udělalo sdružení Pilgerhäusl-Verein. Své kooperační partnery našlo v roce 2009 v Krajském úřadu Libereckého kraje a na okrese Zhořelec.

Byla to šťastná náhoda, obě instituce totiž přeshraničně hledali veřejně působící příklad rekonstrukce podstávkových domů, která by odpovídala požadavkům památkové péče a současně představovala pro tyto objekty budoucnost.

Zvýšení povědomí a informovanosti
Kouzelné slovo pro realizaci zní dotace z EU. Byla předložena žádost o finanční prostředky z programu na podporu česko-saské spolupráce Cíl 3. Název projektu zněl: „Společně pro zachování podstávkových domů – Zvýšení povědomí a informovanosti“.

„Rekonstrukci objektu jsme tehdy jako centrální část postavili do větších souvislostí. Mezinárodní odborné akce, veřejné prohlídky staveniště a rádce pro rekonstrukci podstávkového domu v češtině a němčině, dvě rovněž dvoujazyčné obrazové publikace o krajině podstávkových, to vše projekt završilo. Vše bylo úspěšně realizováno do konce roku 2013,“ vysvětluje Jeanetta Gosteliová z okresu Zhořelec, když se znovu ohlíží za projektem.

Vášnivý poutník
Jeanetta Gosteliová patří mezi iniciátory „krajiny podstávkových domů“. Tato iniciativa propaguje od roku 2003 ohrožené podstávkové domy a podporuje jejich zachování. Do konce roku 2013 vedla tato rozená hornolužičanka a vystudovaná bioložka na okresu Zhořelec Sekretariát iniciativy Krajina podstávkových domů, jejíž úkoly mezitím převzala Nadace pro podstávkový dům. Během realizace projektu se v rukou Jeannetty Gosteliové scházely nitky celé řady aktivit, které souviseli s Domkem pro poutníky.

Sama je vášnivým poutníkem. Na svatojakubské stezce do Santiaga de Compostela ušla 3 200 kilometrů, takže je s požadavky na ubytovny jako místa odpočinku těla i duše dobře obeznámena. Patří rovněž k nadšencům, kteří do roku 2008 oživovali svatojakubskou stezku ze Zhořelce do Prahy. „Pro náš záměr jsem v ní od začátku našel angažovanou a tvůrčí spolupracovnici“, říká farář Michael Dittrich, předsedající sdružení pro Domek pro poutníky – Pilgerhäusl e.V. Jako členka sdružení převzala Jeannetta Gosteliová v současné době pro Domek pro poutníky v Hirschfelde úkoly, související s prací s veřejností.

Tři témata pod jednou střechou
Ohlíží se ještě jednou zpět: „Projekt Domku pro poutníky jsme od začátku spojili se třemi tématy: Jednak jsme chtěli vytvořit jednoduché, pohostinné ubytování, kde poutník najde místo k přespání, místo k rozmluvám a místo k rozjímání. A za druhé nám podstávkový dům, jako regionální typ architektury, nabídl příležitost zprostředkovat přeshraničně odborné znalosti o správné rekonstrukci těchto objektů. A za třetí jsme se snažili oživit tento objekt kromě ubytování i výstavami a akcemi, které budou vyzařovat na celé trojzemí.“

Všechna tři témata jsou dnes v Domku pro poutníky v Hirschfelde zastoupena.

Dotační prostředky na rekonstrukci
Bez peněz do hospody nelez, říká staré přísloví. Tři kooperační partneři využili možnost a požádali o dotační prostředky EU. V květnu 2010 byla dotace Saskou rozvojovou bankou schválena. Na rekonstrukci stavebních konstrukcí a technického zařízení budovy bylo k dispozici 300.000,00 EUR (?).. ... (?) O …. EUR bylo nutno původní rozpočet navýšit z důvodů neočekávaných stavebních prací. Partneři projektu vložili do projektu do roku 2013 vlastní podíl ve výši 100.000 Euro (?), z toho 10.000 Euro (?) jako vlastní výkony pro rekonstrukci budovy. Řada občanů v obci Hirschfelde a z okolí kromě toho tento záměr podporovala dary a dobrovolnou prací.

Sociální rozměr
Finanční prostředky jsou však pouze jednou, i když rozhodující podmínkou úspěchu. „Po prvních brigádách občanů z Hirschfelde v polovině roku 2010 mi bylo jasné, že projekt má kromě stavebně technické dimenze i další rozměr“, říká Jeannetta Gosteliová. „A to sociální.Brigády dobrovolníků sblížili lidi v přátelské atmosféře.

„Velkou radost jsem měla z toho, že pan Nichterwitz z Hirschfelde, který byl dlouhodobě nezaměstnaný, získal díky tomuto projektu novou sílu do života. Hodně na stavbě pomáhal. A nyní se stará o poutníky.“

Společné kulturní dědictví
Domek pro poutníky pozvedl na nový stupeň i spolupráci Čechů a Němců. „Přeshraniční kontakty mezi orgány veřejné správy, institucemi a sdruženími v Libereckém kraji a v Horní Lužici existují již mnoho let. Na obou stranách hranice chápeme podstávkové domy stále více jako společné kulturní dědictví, za které také máme společnou zodpovědnost. Domek pro poutníky dal ale této spolupráci nový impuls,“ říká Jeanetta Gosteliová.

Odborníci z obou zemí si vyměňovali poznatky o místních zvláštnostech této architektury a společně projednávali možnosti rekonstrukce. Čeští odborníci stejně jako čeští majitelé domů využívali prohlídek staveniště v Hirschfelde, v Liberecké kraji se konaly praktické semináře.

Nejhlubší smysl pohostinství
Jeannetta Gosteliová je na výsledek hrdá – na podstávkový dům, který opět získal svojí krásu a na dobrého ducha, který v něm přebývá. Jako přání pro komunikaci se všemi hosty cituje tato znalkyně poutničení duchovního filozofa Romana Guardiniho: „Toto je nejhlubším smyslem pohostinství: Aby člověk člověku na jeho velké pouti k věčnému domovu poskytl odpočinek. Aby mu na chvíli dal úkryt pro jeho duši, sílu, klid a důvěru: Jsme souputníky na této cestě a máme stejnou cestu“.“
Diese Website verwendet Cookies. In diesen werden jedoch keine personenbezogen Inhalte gespeichert. Durch die weitere Nutzung der Webseite stimmen Sie der Verwendung von Cookies zu Weitere Informationen
VERSTANDEN